V rovnováze

22.06.2018

Požádal mě jeden z mých drahých, zda bych mu nepomohla ve škole vykomunikovat jisté prodlevy v jeho docházce. Mám s těmito typy jednání bohaté zkušenosti díky jiným mým hochům a vím, že základem je dobrý outfit.

Volba padla na krátké pouzdrové šaty s dlouhým rozparkem a vysoké podpatky. Dle předpokladů šla jednání jak na drátkách, vedení školy i vyučující byli více než vstřícní, takže jsme byli hotoví raz dva. Spokojená se svým výkonem si tančím k autu, zatímco můj drahý hříšník se vedle mě plouží a vrtí hlavou. Nevím, co ho tíží, když všechno dopadlo dobře, ptám se, co se děje.

On: "Já to prostě nechápu."
Já: "A co? Ty termíny zkoušek?"
On: "Ale ne. Ty si tam klidně nakráčíš, oni na tebe zírají a všechno ti odsouhlasí."
Já: "Vždyť jo."
On: "Ale proč? Čím jsi je oblouznila? Tomu teda nerozumím."
Já: "Jak nerozumíš?? Se snad podívej na mě jak vypadám."
On (se na mě dlouze zadívá): "No, však právě..."

Ahh, napočítala jsem do dvaceti a pak poděkovala Vesmíru za tu péči, že mě z chvilkového euforického stavu zase postavil nohama na zem. A tak i vám přeji pěkný a vyvážený den.