Rychlovka

Říka se, že procesy se zrychlují. Že to, co dříve trvalo měsíce či roky, se nyní může stát třeba během pár hodin. Tak poslouchejte, co se mi stalo.

O víkendu jsem byla na retreatu korejského taoistického umění Kouksudno. Retreat vedl mistr Jin Mok, syn zakladatele současné podoby tohoto umění. Možná i proto, že vyrůstal po boku svého otce způsobilo, že je to člověk nesmírně vnímavý, soucitný a má upřímnou snahu předat ostatním co nejvíce ze svého vědění. Prostě po dlouhé době někdo, kdo mě opravdu dostal.

Takže včera v sedm ráno, po dvouhodinovém cvičení (začínali jsme v pět), jsem mistra požádala, aby se se mnou vyfotil na památku. A jak jsme se tak fotili, napadlo mě kacířské přání. Abych jednou byla aspoň z poloviny tak dobrý učitel, jako on, aby se se mnou moji studenti chtěli taky vyfotit na památku.

Přesně o dvanáct hodin později, v sedm večer, po mé vlastní lekci jógy, za mnou přišly dvě mé stále klientky a pravily: "Veroniko, mohly bychom se s Vámi vyfotit?"

Jako hele, zírala jsem jak péro z gauče. Takovou rychlost jsem fakt nečekala. Abych teda řekla celou pravdu, ty klientky se se mnou nechtěly vyfotit proto, že by bych byla tak skvělá lektorka. Ostatně za týden mě na lekci uvidí zas a do té doby si mě budou pamatovat. Vyšlo pouze najevo, že jsou v příbuzenském vztahu s pořadateli onoho retreatu, což je samo o sobě vtipné.

Nicméně ten pocit jsem si vážně užila. Takže díky Vesmíre, dneska si půjdu přát něco složitějšího. Uvidíme, co s tím uděláš. Nuže, přejme si skvělé pondělí a ať se nám to splní. Mějte prima den.