Keep yourself alive

Tenhle rok je opravdu zajímavý. Ne že by jiné roky nebyly, jen letos to jde nějak víc na dřeň, Opět jsem si ověřila, že když si člověk myslí, že už ho nic nepřekvapí, většinou se mýlí a věta "co tě nezabije, to tě posílí" může pokaždé nabýt hlubšího významu.

Mohla bych si stěžovat na stav našeho zdravotnictví ve vztahu k dětem. Mohla bych přidat vlastní veselou historku, jak jsem se svíjela na zemi na chodbě nejmenované nemocnice, zatímco sestřička bohorovně ťukala do klávesnice a kolem mě tiše kroužily uklízečky. Ale každý z nás něco zažívá. A jestli mají tyhle situace nějaký pozitivní význam, tak rozhodně ten, že si člověk ještě víc váží přátel a z celého srdce užívá drobné radosti všedního dne.

Tak jsem tuhle náhodou najela na livestreem tréninku sportovního klubu. Je srandovní, jak se můžete od kafe s nohama na stole koukat přes půl republiky, jak jiní dřou. Ale protože i na druhé straně vidí, že je někdo sleduje, proběhla tahle scénka:

On:"Jé trenére, kouká na nás Verča."
Trenér: "Jak jako kouká?"
On: "No tady, v telefonu."
Trenér: "Počkej, počkej a jak se dostala do tý krabičky??"
On: "Normálně, najela na stream."
Trenér: "Najela? Jak najela? Jako na koloběžce?"

Musím říct, že tohle mě rozbilo na zbytek dne. Někdy fakt stačí málo. Tak mějte krásné pondělí a keep yourself alive and happy.