Disfunkční trojice

Zatímco všichni mají nervy v kýblu z Vánoc, já mám nervy v kýblu ze závěrečných zkoušek v masérské škole. Zítra náš čekají praktické a ústní, včera byly písemné testy z anatomie.

Za ty téměř čtyři měsíce jsme si s mými dvěma spolužáky vytvořili jakýsi triumvirát, možná taky trojspolek či trojdohodu, prostě jsme spolu zajedno. Jenže zatímco oba hoši byli relativně v klidu, já měla na včerejšek zlý sen. Stejně jako kdysi na střední, i teď se mi zdálo, že všichni mají závěrečný test napsaný, jen já jsem stále na začátku. Což mě tak vyděsilo, že jsem vykulila 150,- Kč za online testovací test, načež jsem propadal totální depresi, že neumím vůbec nic. Ono pamatovat si, že velký oblý sval se upíná na malý hrbolek, kdežto malý oblý na velký hrbolek...proč sakra máme tolik hrbolků??? Abych nebyla v depresi sama, kolegiálně jsem svým zjištěním vyschízovala i zbytek našeho triumvirátu, načež nás spolužák slavnostně přejmenoval na "disfunkční trojici".

Jediným světlým bodem dne tak byly mé nové brýle, protože tím odpadl problém, že bych ty otázky ani nepřečetla. Spolužákovi sice má logika "aspoň si to přečtu, když už nebudu znát odpověď" nedávala příliš smysl, ale who cares, že. Jak se následně ukázalo, brýle mi přinesly i rozptýlení, protože místo abych si zcela nejogínsky hryzala nervozitou ruce, musela jsem se vyrovnávat s komplimenty mých drahých, jako třeba "Slušný výkon, že potřebuješ brýle až ve 865439876543 letech". To člověka rozhodně povznese na jinou úroveň.

Půl hodiny do odjezdu už jsem byla totálně trop (no ještě mi říkejte, proč jsem si nezadýchala), až i mé vlastní děti pocítily potřebu mě vyklidnit argumentem: "A mají tvoji spolužáci děti, o které se starají? Ne? Tak vidíš. To dáš." Abych se dostala do vítězné nálady, zvolila jsem outfit ala Červená karkulka a se slovy mé dcery v zádech "Hlavně dýchej, jeď opatrně a v autě si to pěkně zopakuj" jsem hrdinně vyrazila.

No co vám budu říkat, nějak jsme to nakonec splácali. Jak, to se zjistí až zítra. Co říct závěrem. Tímto děkuji všem, kteří se mnou přežili včerejšek a ještě byli té dobroty, že mě rozesmívali. Zítra je to čeká zas :-D Tak držte palce a dobrou noc :-)